Čína (cestopis) (China)

Zvětšit :::

Název CZ: Čínská lidová republika Název ENG: China Originální název: Zhonghua Renmin Gongheguo Hlavní město: Peking (7 030 000 obyv.) Počet obyvatel: 1 303 658 500 Rozloha (km2): 9 596 960 Hustota osob/km2: 135,4 Umístění: střední a východní Asie Sousedi: Barma (Myanmar), Bhútán, Indie, Kazachstán, KLDR, Kyrgyzstán, Laos, Mongolsko, Nepál, Pákistán, Rusko, Vietnam Úřední jazyk: čínština Gramotnost: 86 % Náboženství: čínská lidová náboženství (20%), buddhisté (8%), bez vyznání (60%) Národnostní složení: Číňané (Han) (95%) Politický stav: republika Členství v mezinárodních organizacích: OSN, APEC Měna: jüan (CNY) = 10 jiao = 100 fenů Kurz (Kč): 1 jüan = 2,987 (25. 8. 2005) Časové pásmo: UTC +8, AWST (Australian Western Standard Time) Mezinárodní zkratka: CHN Doména (internet): .cn Předvolba (telefon): 0086, mobil: 008613 Ekonomika: Jde o rozvojovou zemi, která však jde od začátku nového tisíciletí hospodářsky obrovsky nahoru. Čína hýbe světovou ekonomikou, ovlivňuje finanční trhy. V současné době se do Číny stěhují výroby mnohých firem a nejen těch nadnárodních (hlavně kvůli velmi levné pracovní síly). Jde o jednoho z největších exportérů (5. místo na světě), díky nízkým cenám výrobků tlačí ke snižování cen konkurenci po celém světě. Spotřebovává nejvíce oceli, uhlí, ropy (2. místo za USA) aj. nerostných surovin. Nízká úroveň inflace, nezaměstnanost cca 10%, hospodářský růst kolem 9%, státní dluh 184 mld. USD (5 roční rozpočtů ČR!). Hlavní odvětví ekonomiky: průmysl, zemědělství HDP (USD): 6 500 mld. HDP (na 1 obyv. v USD): 5 000 Vodní plocha (km2): 270 550 Velká města: Čcheng-tu, Čchung-čching, Fu-čou, Hong-Kong, Charbin, Kanton, Si-an, Šanghaj (7 920 000 obyv.), Tchien-Ťin (5 795 000 obyv.), Urumči, Hlavní řeky: Brahmaputra, Huang He, Jang-c´-tiang Moře: Jihočínské moře, Východočínské moře, Žluté moře Podnebí: mírný pás, subtropický pás, tropický pás Úhrn srážek: na S a SV 1500-2000 mm; na S a Z cca 750 mm; západní Tibet, Tarimská pánev jen 100 mm Roční teploty: v zimě: oblast hl. města v průměru -4,7 stupňů, oblast kolem Šanghaje 3,5 stupňů, oblast kolem Kantonu 13,5 stupňů Celsia; extrémní mrazy až -40 stupňů Celsia (Tibet) v létě: teplotní rozdíly jsou menší než v zimě; průměrně 22-30 stupňů Celsia; v Tibetu jsou teploty nižší Reliéf: převážně hornatá; na východě rozsáhlé nížiny, které se směrem na západ země postupně zvedají až do výšek kolem 7000-8000 m; na severovýchodě kolem 4000 m; na jihovýchodě 800-1000 m; na východě kolem 2000 m Flora: lesy mírného pásu, pouště a polopouště, subtropy, stepy Fauna: panda velká, gibon, panda červená, jak, takin, himálajská divoká koza, irbis, tygr ussurijský, karas zlatý Využití plochy: pastviny (42%), lesy (15%), orná půda (10%), ostatní (33%) Zajímavosti (architektura): Velká čínská zeď, Chrám Nebes, Hongkong (mrakodrapy moderního města), velké množství klášterů Zajímavosti (příroda): oblast kuželovitého krasu poblíž Li Jang, vápencové kopce (u města Guilin) Popis státu: Historie:Archeologické nálezy na dnešním území Číny dokazují, že byla tato oblast osídlena již před 500 tis. lety. Přibližně v 1. pol. tisíciletí př. n. l. zde vládla první dynastie Sia. Po ní vládla historicky již známá dynastie Šang. V letech 1000-771 př. n. l. vláda dynastie Čou. Významnou událostí (jak územně, tak i celosvětově) bylo zavedeno peněz (mince). 771-403 př. n. l. tzv. období Jara a podzimu. 403-221 př. n. l. neustálý boj o moc. V roce 221 př. n. l. došlo k sjednocení roztříštěného území pod vládou Chin Š-chuang-tiho. V tomto období došlo k vybudování Velké čínské zdi, výstavbě zavodňovacího systému, byly sjednoceny míry a váhy a došlo k reformě písma. 206 př. n. l. – 220 n. l. vládne dynastie Chan. Je pokládána za jednu z nejmocnějších v celé čínské historii. Za její vlády došlo k rozkvětu obchodu a kultury a k vynálezu papíru. Léta 220-265 jsou označována jako období Tří říší. Čína se rozpadla na tři státy. Z Indie se na toto území rozšiřuje buddhismus. V letech 581-618 vláda dynastie Suej, během níž došlo k opětovnému sjednocení Číny. V letech 618-906 vláda dynastie Tchány, během níž se Čína stala nejvýznamnějším státem Asie a ve světě. Došlo k velkému hospodářskému a kulturnímu rozvoji, vynálezu knihtisku. A také ke kulturnímu a duchovnímu obohacení díky kontaktům s Japonskem a státy jižní a západní Asie. 906-960 období vlády Pěti dynastií. V letech 960-1279 vláda dynastie Sung. Za její vlády došlo k rozvoji vědy, obchodu, peněžního hospodářství. V letech 1279-1368 ovládli celou Čínu Mongolové a založili dynastii Jüan. Mongolové byli v druhé pol. 14. stol. vyhnáni. 1368-1644 vláda dynastie Ming, hlavním sídlem se stává Peking. Došlo k rozvoji námořních výprav, stavbě lodí, výrobě porcelánu, látek a uměleckých předmětů, rozvoji lidové kultury. 1644-1911 vláda mandžuské dynastie Čching. Obnovení moci Číny. Podpora vědy a umění. Rozšířili vliv Číny na Tibet, Mongolsko a Západní Indii. Rozvoj obchodu s Anglií. V letech 1839-42 došlo k tzv. opiové válce mezi Čínou a Anglií, která sem dovážela opium. Čína byla poražena a byla nucena postoupit Anglii město Hongkong. Posléze došlo k dalším opiovým válkám. 1894-95 probíhala první japonsko-čínská válka. Po ní si Japonsko zajistilo na Číně řadu privilegií. Na přelomu 19. a 20. stol. narůstá odpor proti pronikání cizinců, který přerůstá v protimandžucké povstání. Výsledkem bylo vyhlášení Čínské republiky dne 29.12.1911. V roce 1912 zeložen Kuomintang a o devět let později Komunistická strana Číny. V roce 1925 nastala občanská válka. Od roku 1927 boje mezi Kuomintangem (Čankajško) a Komun. stranou Číny (Mao Ce-tung). V letech 1934-45 další japonsko-čínská válka. Po jejím skončení opět propukly boje mezi Kuomintangem a Komun. stranou Číny. Po vítězství revolučních sil Osvobozenecké armády Komun. strany Číny byla dne 1.10.1949 vyhlášena ČLR. V roce 1950 obsadila ČLR ostrov Chaj-nan a Tibet. Nová ústava schválena v roce 1954 (zajišťovala regionální autonomii, zrovnoprávnění menšin, svobodu myšlení a svobodu se vyjadřovat, aj.). Vedle státního vlastnictví existuje stále i soukromé vlastnictví. Roku 1959 potlačeno povstání v Tibetu, 1962 spory s Indií o hranice, 1966-69 kulturní revoluce, 1971 byla ČLR přijata do OSN, 1976 umírá Mao Ce-tung, 1978 podepsána mírová smlouva mezi ČLR a Japonskem, 1979 počátek diplomatických styků s USA. V letech 1979-89 postupná liberalizace a otevírání se světu. V roce 1989 došlo k potlačení studentského demokratického hnutí a zbavení moci reformního křídla. V 90. letech došlo postupně k dalším hosp. a polit. reformám, což se pozitivně odrazilo v růstu ekonomiky. Reformy vedly také k růstu korupce a ke zvyšování rozdílů mezi bohatými a chudými. Na konci 20. stol. došlo k navrácení Hongkongu zpod Britské nadvlády. Čína je nejlidnatější a dle rozlohy třetí největší (po Rusku a Kanadě) stát světa. Čína se člení na 23 provincií, 5 autonomních oblastí a 4 magistráty. Obchoduje převážně s USA, Japonskem, Jižní Koreou a dále s Taiwanem a Německem. Vývoz: potraviny, textil, hedvábí, stroje, rudy a paliva Dovoz: plasty, stroje, železo, ocel a chemikálie Čína: Očima cestovatele... Čína od 26.11.2002 do 13.12.2002 27.11.2002 - Středa Přiletěli jsme do Pekingu po velkých problémech, které ovšem byly ještě na našem území. Dnes po přistání, kde časový posun je o 7 hodin více, než máte nyní vy, jsme v teplotě 0 stupňů celsia vyrazili do centra Pekingu autobusem. S angličtinou to tu ještě nemyslí vážně a tak domluvit se je docela problém. První naše kroky vedly do Zakázaného města, kde jsme si za patřičně vysoké vstupné prohlédli sídlo poslední vládnoucí čínské dynastie a mimochodem se zde natáčel i film Poslední císař. Velice rozlehlé stavby v čínském stylu a obrovská nádvoří, davy lidi a zima. Po několikahodinové prohlídce tohoto obrovského komplexu jsme se vydali kolem budovy, kde se pravidelně sjíždí všichni představitelé komunistické strany Číny, hledat hotel, kde bychom mohli složit naše prokřehlá těla. Problém byl v tom, že mapa v naší chytré brožuře neodpovídala skutečnosti a tak jsme docela dlouho bloudili v ulicích Pekingu (pro představu, Peking má rozlohu jako celá Belgie). Nakonec jsme ubytování našli a naplánovali si naší další trasu na zítřek. 28.11.2002 - Čtvrtek Naše cesta vedla minibuskem asi 60km daleko a dost vysoko směrem k Čínské zdi. Jelikož tato zeď má 5000 km, ale je hodně poničená, jsou jen některé úseky, které stojí za to a zrovna k jednomu takovému jsme se nechali dovézt. Tato zeď vede po hřebeni hodně strmých hor, a tak jít po ní byl celkem dost sportovní výkon. Po cestě nás dokonce nechtěla pustit nějaká babka, že prý si tam vysvařovala žebřík a teď budou všichni platit a nikoho nepustí. Lidi před námi to vzdali, ale my měli naplánován okruh (asi 2 hodiny po zdi a pak hodinu zpět) a tak jsme se nedali odradit a prostě jsme babku oblezli. Zeď na některých místech byla úplně stržena a tak se túra podobala místy lezeckým výkonům. Po našem okruhu jsme si při čekání na autobus dali pivko, které tady vychází v přepočtu na 12Kč za 640ml a je celkem chutné. Večer jsme sedli na vlak a jeli celou noc na jihovýchod do města Xian. 29.11.2002 - Pátek Dopoledne jsme dorazili do Xianu (trochu rozlámaní, když jsme spali ve vlaku vsedě) a místním autobusem jsme dojeli, jak píší v knize, k jednomu z nejdůležitějších archeologických objevu ve 20.století. Pod zemí objevili asi 6000 hliněných vojáků lidské velikosti, hliněné koně a měděné zbraně přes 2000 let staré. Vykopávky na těchto místech pořád pokračují, ale i tak na nás množství vojáků stojících v řadách (a každý je jiný i má jiný obličej) hodně zapůsobilo. Odpoledne jsme opět sedli na vlak a jeli stále na jih za teplem a poznáním. 30.11.2002 - Sobota Vlak dojel do Leshanu až odpoledne a trošku jsme se zdrželi tím, že jsme jeli o zastávku dále. Nicméně nakonec jsme našli, co jsme chtěli. A co to bylo? Nejvyšší Budha na světě. Je vytesán ve skále a má 71 metrů na výšku. Bohužel je vidět pouze z řeky a tak jsme si najali rychlý motorový člun a ten nás těsně před západem slunce dovezl k tomuto Budhovi (Da Fo). Pak jsme se toutéž lodí nechali zavézt na druhou stranu řeky, kde jsme si našli nějaké jídlo (o jídle se zmíním posléze) a hotel, kde jsme cenu z původních 280 jenů za noc usmlouvali na 75 a konečně se pořádně vyspali v posteli. 1.12.2002 - Neděle Autobuskem jsme se vrátili tam, kde jsme omylem den předtím vystoupili - do Emei Shanu, sehnali si autobus a chtěli se nechat vyvézt na sedlo Golden Summit hory Mt. Emei. Ale jelikož jsme byli jen tři cestující, tak pro přepravní společnost bylo levnější nás posadit do taxíku, který nás na tuto horu vezl. Vstup je tam 80 jenů na osobu, což je asi 320 Kč, ale zato nám na vstupenky natiskli i naše fotografie. Celou cestu jsme jeli v mlze a asi za 1 1/2 hodiny jsme dojeli nahoru. Tam už bylo docela dost sněhu a my se vydali na vrchol, který byl ještě 6 km vzdálený a o 650 metru výškových více, než jsme byli my, takže celou cestu se jde po schodech a v tuto roční dobu po zasněžených schodech. Na hoře jsou spousty budhistických chrámů i s mnichy a tak jsme to okoukli, mrkli se na omezeny výhled, jelikož mlha se zcela neroztrhala a vydali se na cestu dolu. Dole v městečku Emei nás odchytil chlápek docela slušně mluvící anglicky (což je úctyhodné, protože taky skoro nikdo neumí anglicky ani slovo) a pomohl nám vyměnit peníze, kterých jsme začínali mít nedostatek. Taky jsme se dobře najedli. Čínská kuchyně je docela chutná a člověk musí vědět, co si dá, jelikož jsou ale v drtivé většině jídelníčky v čínštině nebo mandarinštině - obojí je psáno jejich klikyháky, tak si objednáváme metodou pokus omyl. Ale zatím se nám skoro vždy daří objednat si jedlé jídlo (no stalo se už jednou, že se to jíst nedalo, když na jídelníčku překládaném nějakým chytrákem měly být bambusové výhonky na hřibech a donesli nám nějaké zelené hnusné a bez hřibů). No a po jídle jsme došli na vlakovou stanici a koupili si lístek do zatím nejpodřadnějšího vlaku, ale i tak se cestovalo docela dobře, zvláště, když se mi podařilo ukořistit trojsedadlo a vlezl jsem do spacáku a spal až do 6.00 do rána, kdy jsme vystoupili. 2.12.2002 - Pondělí Čím jižněji, tím jsou horší komunikace a i my jsme na vlastních zadcích poznali, co to je jet 9 hodin autobusem přes hory, kde se cesta teprve stavěla. Zatím jsme chytili úplně nádherné počasí a už začalo být natolik teplo, že jsme se mohli svléknout z polaru a sundat čepice a rukavice a mohli jsme vegetit jen tak v triku. Jeli jsme přes hory až k výškám okolo 4000 metrů a všude byly tisíce a tisíce nádherně zelených rýžových políček a v kontrastu s nádherně modrou oblohou to byla po dnech strávených v šedivých městech Číny přímo pastva pro oči. Do města Lijang jsme dojeli až za tmy, ale už z dálky na nás zářila osvětlená mešita. Bohužel (bohudík) nás odchytili hned na zastávce, že mají hotel, levný a mají zadarmo internet, ale neřekli, že jen jeden počítač, který je pomalejší než šnek. 3.12.2002 - Úterý Ráno jsme se z našeho hotelu vypravili do městečka Litiang, kde jsme i přenocovali a hlavně jsme navštívili starou zástavbu, která je konečně jako z Číny. Dokonce toto městečko zařadili na seznam UNESCO. Počasí nám vyšlo úplně nádherné. Obloha jako vymetená. Chtěli jsme se dostat na Dragon Snow Mountain, ale při placeném vjezdu nám řekli, že přibližovací lanovka se opravuje a tak jsme se taxíkem vrátili do Litiangu a nasedli na autobus, který nás dovezl do městečka Shigu. Tady jsme se podívali na kamenný buben, který zde vystavěli v 16 století na počest toho, že čínská menšinová národnost Naxi porazila čínská vojska. Ale z celkového pohledu toto městečko nestálo za delší zdržení, proto jsme se snažili dostat do městečka Qiaotou, které je výchozím bodem pro George trek, což je 16 kilometrová stezka po horách a v kaňonu, který je klasifikován jako nejhlubší soutěska na světě, kde nejvyšší stěna má 3900 metrů. Stále bylo krásně a tak jsme vyrazili po této stezce. Po dvou hodinách jsme došli k našemu plánovanému noclehu u jedné Naxi rodinky. Povečeřeli jsme nějakou rýži a šli spát. 4.12.2002 - Středa Hned ráno v 8.00 jsme vyrazili na túru klikatící se nahoru a dolů, přes serpentiny až do výšek 2750 metrů. Obloha byla jako vymetená a slunce celou cestu pražilo. Lidé žijící v této části Číny jsou velice příjemní a tak se nám i příjemně šlo. Trasu, kterou jak píše naše chytrá kniha, většinou lidé chodí 2 a více dní, my ji zvládli za 5 hodin chůze. Po cestě byl i nádherný vodopád, který se dost těžko popisuje. Na konci naší túry jsme si stopli malý náklaďáček a spodem kaňonu jsme se vrátili do Qiaotou a odtud opět do Litiangu. Ubytovali jsme se ve stejném hotelu jako předevčírem, dali si sprchu (překvápko? Ano, občas se taky myjeme.) a vyrazili do starého městečka, které je večer nádherně osvětlené a všude jsou samé obchůdky a hospůdky. Naše kroky však vedly do Haly Čínského orchestru, kde ve 20.00 začínal koncert klasické Naxi hudby. Mysleli jsme, že budou jen hrát, ale oni většinu času mluvili čínsky nějaké vtipy a zahráli pouze 4 skladby. Celkem zajímavé, ale asi to nestojí za to vstupné. 5.12.2002 - Čtvrtek Ráno jsme jeli místním autobusem k Dračí hoře, která má přes 5300 metrů a chtěli jsme se vyvézt lanovkou až na ledovec do výšky 4300 metrů a vyjít po ledovci na vrchol (veškerou výstroj půjčují), ale bohužel u lanovky nám řekli, že je moc velký vítr, což byla škoda, protože obloha byla úplně bez mráčku a viditelnost byla nádherná. Tak jsme se nechali dalším autobusem zavézt ještě k jedné lanovce, která jela trochu níže, ale tam jsme usoudili, že odtamtud bychom vrchol za jeden den nedali, tak jsme nasedli na autobus a jeli do města Dali, kde jsme si vylezli na kopec uprostřed města, na kterém byla postavena obrovská koule. Nejprve jsme mysleli, že to je nějaký chrám, ale když jsme po mnoha schodech vylezli nahoru, zjistili jsme, že to je hospoda a obřadní síň v jednom. Bohužel žádná svatba už nebyla. Toto město jsme měli pouze jako přestupní a nasedli jsme na vlak do Kunmingu a celou noc jeli do tohoto města na jihu Číny. 6.12.2002 - Pátek Ráno jsme dorazili do Kunmingu, koupili si lístek na odpoledne a šli do města. Protože bylo docela brzo ráno, viděli jsme aktivity, které Číňané dělají před tím, než jdou do práce. Například se někteří učí šermovat katanama, jiní, a docela hojně, hrají badminton nebo krmí bílé holubice a taky chystají své prodejní stánky. Naším cílem, okolo 9.00 ráno, byl trh se zvířaty a květinami, který je zde proslavený. Bohužel ze zvířat prodávali akorát spousty různých ptáků, od vrabců až po velké papouchy. Po prohlídce města jsme se přemístili odpoledne na vlakové nádraží a v 16.00 vyjeli směrem do Nanningu, který je skoro úplně na jihu Číny. Po cestě jsme projížděli oblastí zvanou Shilin, kde jsou velice bizardní útvary z limestone. Říká se tomu zkamenělý les. A opravdu scenérie těchto patvarů při zapadajícím slunci byly úchvatné. Taky už začínalo být natolik teplo, že se běžně pohybujeme jen polehku oděni. 7.12.2002 - Sobota Dorazili jsme do Naningu a odchytili si taxíka, který nás za 4 hodiny jízdy dovezl až do města, které leží na pobřeží Jižního Čínského moře Sharin. Bylo horko a jemně mrholilo. Koupili jsme si pár piv, zašli do čínského bufetu na jídlo, kde jsme konečně ochutnali i různé mořské potvory za velmi levný peníz a nasedli na místní autobus a řekli jim, že chceme zavézt na pláž. Bohužel (nebo bohudík) nás tento autobus zavezl jinam než jsme chtěli. Taky k moři, ale jinam. Počasí se konečně umoudřilo, Marek taky, protože pořád nadával, že jsme u vody a prší a že chce jet někam na nějaké kopečky. Naštěstí jsme na této špinavé skalnaté pláži (ale jak jsme později zjistili, i tak je to velká atrakce pro Číňany) potkali několik děvčat, která uměla trochu anglicky a nechali jsme si vysvětlit, kam tedy jet. Kus cesty nás i autobusem doprovázely a pak se s Pavlem nechaly fotit (profi fotografkou a platily za ty fotky). Takoví jsme pro Číňany exoti, že se s námi nechávají i fotit jako atrakce. Pak jsme tedy nastoupili již na autobus, který nás dovezl do plážového resortu Silver beach, který byl podle knihy ještě před dvěmi lety velmi proslavený a plný hotelů. Dnes se ale všechny hotely rozebíraly pneumatickým kladivem do základu (i přesto, že to byly hezké a moderní hotely). Ale i tak za pláž chtěli 25Y za osobu (100 Kč). Pláž byla plná Číňanů pod slunečníky, ale voda nic moc (žádné Thajské pláže to nejsou). Po několika hodinách příjemné koupele (nejpříjemnější byly ony sprchy po koupání) a vyjeli jsme na autobusák a přes noc jsme se přemístili díky dvěma autobusům přes Guilin do Yangshao, což je městečko uprostřed Markových vysněných kopečků. 8.12.2002 - Neděle Ráno jsme vystoupili opět do zimy, protože jsme se přemístili docela na sever dané provincie a docela do kopců, do Yangshao. Hned ráno jsme si zaplatili lístky na večerní autobus a pronajali si horská kola a vyrazili do krajiny bizardních vysokých a strmých skal. Najezdili jsme za příjemného počasí okolo 20 km a vylezli si na kopec, kde jsme šli po 800 schodech nahoru. Nádherný výhled do krajiny a všechny skály jsou zde velice dobře jištěny pro horolezce. Škoda, že nemáme lezeckou výbavu. Ale i tak jsme si zalozili na jedné hezké skalce alespoň trochu freestyle. Na jednom místě naší cyklotrasy jsme museli dokonce nastoupit na vratké bambusové vory, které nás převezly přes řeku. Pavel se snažil přejet na kole přes splav, ale museli ho vyzvednout bambusoví voraři, protože tam teklo nějak víc vody, než předpokládal. Po této příjemné projížďce jsme si zašli do restaurace a teď přišel další vrchol naší cesty. Na jídelníčku měli hady, psy, kočky, krysy a jinou havěť. Tak jsme se nakonec rozhodli, mimo pizzy a steaku, pro hada. Asi za hodinu přišel chlápek, který donesl 1.5 metru dlouhého hada (nějaký druh užovky). Samozřejmě živého. Tak jsme si s ním chvíli pohráli a pak mu daný chlápek nůžkami ustřihl hlavu a bylo po hadovi. Krev z hada se samozřejmě pije a pije se s alkoholem a má to prý povzbudivé účinky. I my jsme neodolali a hadí krev si dali. Pak nám hada připravili na dva způsoby. Se zeleninou a jako hadí polévku. Po tomto jídle jsme se šli postavit k cestě a čekali až nám přijede specielně upravený spací autobus, který nás zaveze k Hong-Kongskym hranicím. Celou noc jsme nepohodlně spali na úzkých a krátkých lehátkách. 9.12.2002 - Pondělí Dojeli jsme do města Shen Zen, které je ekonomickou zónou číny. Mají vlastní hranice a ani moc Číňanů zde nepustí. Toto město je nejblíže Hong-Kongu. Napřed jsme se chtěli ubezpečit, že nás do toho Hong-Kongu opravdu nepustí. Pustili by nás, ale už by nás nepustili zpět do Číny. Tak jsme se vzdali myšlenky do Hong-Kongu jet a zůstali jsme v Shenzenu, což je vlastně Čínská obdoba Hong-Kongu samotného. Napřed jsme si našli Mc'Donald a po jídle jsme šli do zábavníhop parku, kde byly miniatury známých míst na světě, divadelní vystoupení i večerní laserová show. Zde jsme strávili celý den. Asi o půlnoci jsme se dopravili k nádraží a Pavel s Markem si vlezli do spacáků a spali až do rána. Já jsem je hlídal a vykládal si z jedním místním člověkem taky až do rána. 10.12.2002 - Úterý Ráno jsme si koupili jízdenku do Shang Haje a jeli vlakem celý den a celou noc. 11.12.2002 - Středa V Shang Haji jsme vystoupili n anádraží a hned dál jeli metrem až k TV tower, které říkají Perla východu. Na tuto věž jsme se nechali vyvézt výtahem, podívali se na Shang Hai zhora a pak už jsme se jen přemístili vlakem asi dvě hodiny na sever na místo, o kterém se říká, že to jsou Benátky východu. Zaplatili jsme si hodinovou plavbu lodí po těchto kanálech, ale jelo se jen po špinavé vodě kolem rozpadajících se domů. Takže nic moc. Po plavbě jsme nasedli na vlak a jeli na sever zpět do Pekingu. 12.2.2002 - Čtvrtek Dopoledne jsme se šli ubytovat do našeho známého hotelu v Pekingu a pak jsme vyrazili do ulic. Po cestě jsme viděli holiče na ulici a nakoupili si spoustu DVDček a CDček za směšné ceny. Po těchto nákupech jsme se vrátili odpočinout si na hotel a večer jsme vyrazili do divadla na místní vyhlášené artistické vystoupení, které bylo krásným završením naší dovolené. 13.2.2002 - Pátek Ráno jsme se dobalili a vyrazili na autobus, který nás dovezl na letiště. Tady jsme si užili poslední hodinu našeho pobytu v Číně a pak už jsme letěli do Vídně. Protože jsme měli časový posun, tak jsme doletěli ještě ten den, stihli jsme i vlak, který jsme chtěli a jeli jsme do Ostravy. Doma mě čekala Lucka. Autor: Petr G.